Make your own free website on Tripod.com
DOTAZNÍK

O S O B N Í***D O T A Z N Í K

Jméno a pøíjmení: Jiøí Nezhyba

Datum a místo narození: 6. 11. 1973, Hranice
Znamení: Štír (ascendent Ryby)

Otec: Jiøí Nezhyba (t.è. soudní znalec v oboru nemovitostí)
Matka: Marie Nezhybová (t.è. zástupkynì øeditele Støední zdravotnické školy)
Sourozenci: Alan Nezhyba (t.è. obchodní zástupce firmy Sovesco)

Státní pøíslušnost: Èeská republika
Národnost: èeská
Stav: svobodný

Vzdìlání: vysokoškolské, PF UK Praha (1992-1997)

Zamìstnání: od 1. 4. 1999 Ministerstvo vnitra ÈR, odbor azylové a migraèní politiky
(do 15. 4. 2000 sekretariát rozkladové komise ministra, poté pøijímací zaøízení Vyšní Lhoty - azylové oddìlení)
pohovory s žadateli o azyl a rozhodování jejich pøípadù

Výška: 176 cm
Váha: cca 69 kg
Barva vlasù: èerná
Barva oèí: hnìdozelená

ZÁJMY A ZÁLIBY:
KULTURA:

Hudba:
Od dìtství jsem projevoval muzikální sklony. Zpíval jsem v dìtském sboru, úèastnil jsem se pìveckých soutìží. Jsem sice bez hudebního vzdìlání (ani neumím noty), ale nauèil jsem se hrát na kytaru a bicí nástroje.
A mùžu øíct, že zpìv a provozování hudby jsou pro mì jednou z nejzásadnìjších chvil, kdy mohu naplno prožívat radost, popøípadì jiné pocity. Jsem v jistém smyslu na hudbì závislý. Nerad ji mám jako kulisu. Když poslech, tak poslech. Proto se èasto nemùžu soustøedit, když se tøeba dostanu do místnosti, kde nìco hraje.
Skuteènì poslouchat hudbu jsem zaèal až asi ve 13 letech. Zaèalo to Beatles, kteøí mi zùstali dosud. Poté Pražský Výbìr, Stromboli a podobné. Žbirka, Vidiek, Tublatanka, Banket a jiné slovenské. Poté se pøes Pink Floyd pøidávají U2, Cure a obecnì nová vlna 80. let jako Joy Division, New Order.
Pokud jde o "alternativní" hudbu, zaèíná to Z kopce Petra Váši a pak další kapely a jednotlivci brnìnské scény - Bittová & Fajt, Václavek, Dunaj.
Moderní elektronic music jsem dlouho vzdoroval, ale dnes si si rád nìjaké Underworld a jim podobné poslechnu.
Když jsem se uèil na kytaru, tak jsem poslouchal folk - Nohavicu, Janouška, Dobeše a další. Dnes tuto hudbu aktivnì nevyhledávám, ale mám ji vlastnì rád.
Jako bubeník jsem brzy zaèal obdivovat své jazzové kolegy. Pochopil jsem, že takhle nikdy dobrý nebudu, abych zahrál to, co oni. Jazzu nerozumím, ani ho moc neposlouchám, na tuhle hudbu je lépe chodit naživo. Na jazzu mì bere hlavnì rytmus a ty pìkné disonance.
"Klasickou" hudbu jsem zaèal poslouchat asi v 8. tøídì a na dlouho mi vystaèilo Mozartovo Requiem a Vivaldi. Poté jsem se èasem proposlouchal ke mnì bližším a zároveò hudebnì nervnìjším - Janáèek, Šostakoviè, Stravinský, Prokofjev, Rachmaninov, Skrjabin, Šnitke a další. Zatím poslouchám hlavnì komorní hudbu, z nástrojù mám nejradši klavír, housle, klarinet...

Film: K filmu jsem se dostal pøes aktivní herecké fimové a video pokusy v rámci Unarfilmu. Zaèal jsem taky na gymplu navštìvovat filmový klub v Hranicích, aè jsem tìm "umìleckým" filmùm nerozumnìl. A dodnes mnohým nerozumím, protože pøesahují mé intelektuální schopnosti. Úèastnil jsem se nìkolika Letních filmových škol. Postupnì jsem se díky vlivu Petra Marka, který vystudoval filmovou vìdu na FF UK, tak nìjak kultivoval, a pomalu se propracoval k jistému zpùsobu, asi nepopsatelnému, filmovému vnímání. Tak tedy snad dnes poznám film dobrý a špatný (i když, kde jsou ta objektivní kritéria?) a díky návštìvám archivního kina Ponrepa jsem získal i jakýsi pøehled o dìjinách filmu. Jaké filmy mám tedy rád? Filmy, které se vyjadøují svébytnì filmovými prostøedky. (???) Spoustu vìcí ještì z nìmé éry. Poté mám pìkný vztah k èeské i francouzské nové vlnì 60. let. A souèasnost? Tam je to potíž, ale jistì tam bude momentálnì asi mùj nejoblíbenìjší - Uèená pøe aneb Mùj pohlavní život - Arnauda Desplechina. Obecnì souèasné francouzské filmy (Godard, Rohmer a další). A je toho moc a nejsem schopen to zde popsat...

Divadlo: K divadlu jsem se podobnì jako k filmu dostal pøes vlastní aktivní èinnost. Díky Dekadentnímu divadlu Beruška (DDB), jehož hercem jsem již od roku 1991, jsem se dostal na rùzné akce a festivaly a mìl tak možnost shlédnout spoustu zajímavých pøedstavení. Oblíbil jsem si tak amatérská, netradièní a alternativní divadla. Ta hrají v zásadì proto, že hrát chtìjí, že jim jde tedy o nìjaké sdìlení. A èasto jsou to silné vìci. K "normálnímu", "kamennému" divadlu jsem proto nikdy moc nepøilnul, i když moc dobøe vím, že hrají taky spoustu vìcí, které stojí za to.
Pokud jsem výše napsal, že je pro mì zásadní provozování hudby, tak totéž a snad silnìji platí o mém pùsobení
v DDB. Pøi improvizování totiž zažívám obèas pocity naprosté svobody, pocity svou silou s nièím nesrovnatelné...

Literatura: Jako malý jsem skoro vùbec neèetl. K èetbì jsem se dostal zásadnìji až na gymplu. Nemyslím si o sobì, že bych byl dobrý ètenáø, ale literatura mì v podstatì baví. Ze zaèátku mì oslovili ruští klasici - Dostojevský, Tolstoj. Pozdìji mì zaujal Nabokov, pøidali se èeští bratøi Èapkovi (Karel a pozdìji hodnì Josef), Milan Kundera, Pavel Kohout, Jiøí Kratochvil, Jaroslav Durych. Nerad bych vynechal Roberta Musila, Antoina de Saint-Exupéry a další, které tímto vynechávám, protože si momentálnì nevzpomínám...
Pokud jde o básnì a básníky, tak to moc slavné nebude, ale mám rád Wolkera a Seiferta, o nich to mùžu øíct. Jinak básnì, pøiznávám, moc neètu...

Výtvarno: Tomu moc nerozumím, tedy vlastnì vùbec. Nemám pro nìj zøejmì žádné vlohy. Navíc mi vìtšina obrazù pøipadne pro mì jaksi moc statická. Kdybych ale mìl jmenovat malíøe, kteøí mì zaujali, tak to jistì bude Schiele, Kupka a obecnìji modernisti, protože je v tom nìco dynamického, co mi konvenuje.
Taky se mi líbí nìjaké fotografie, pøirozenì èernobílé. Sám se èas od èasu o nìco jako "umìlecké" fotky snažím pokoušet...

Ekologie: Patøí to ke kultuøe, ne? U mì jde zásadnì o to, že jsem vegetarián. Už, nebo teprve, rok. A je to pro mou osobnost, myslím, dost dùležité, protože je s tím spojen i jistý, asi místy vyhranìný, pohled na svìt. Cítím se být ekologem, by se to na mì nìjak vnìjškovì moc neprojevuje. Dospìl jsem k tomu pøes své pøátele a èetbu a tak nìjak pøirozenì jsem se v tom našel. Jsem stále teprve v tomto smìru v zaèátcích, tak jsem sám zvìdav, co se všechno bude ještì dít. Jsem èlenem (pasivním) spolku OHZ - Ochránci hospodáøských zvíøat.

SPORT:
Od dìtství jsem nìjak sportoval. Pokud si pamatuju, tak to už kolem 3. roku vìku zaèalo lyžemi. Ty mi zùstaly dodnes (nemyslím tím ty první lyže, co jsem dostal...). Pak jsem chodil do "Sokola", když to ještì Sokol nebyl.
V 7. tøídì jsem zaèal chodit do oddílu rychlostní kanoistiky a jezdil na kanoi. Byl jsem podprùmìrný závodník (pøesto mám titul pøeborníka kraje na C2-2000 metrù...) Na gymplu jsem toho nechal a zaèal se vìnovat sportu již jen rekraènì, ale o to s vìtší chutí. Tedy: bìžky, sjezdky, volleyball, ping-pong, tenis, vodní turistika, horská turistika a další...

ZPÌT NA DOMOVSKOU STRÁNKU

eXTReMe Tracker